18. června 2015

Škola končí, ale já nejsem šťastná...

Ahojky :)
Dnešní článek je něco mezi úvahou a deníčkem.  Popravdě..nevím kam to zařadit. Já sama bych se mezi lidi, kteří jsou nešťastní, když končí škola neřadila. Vždycky jsme byla ten typ člověka, kterýmu je to celkem jedno a je rád, že má volno od všech otravných spolužáků a učitelů. Jenže vloni přišel - pro mě dost nečekaný - zlom. Uvědomila jsem si, že to byli poslední prázdniny, po kterých se vrátím mezi  své kamarádky a lidi, které mám strašně moc ráda, i když mi často lezou na nervy.  Letos tomu tak nebude. Po prázdninách mě čeká úplně jiná škola, úplně jiný kolektiv (ze kterého budu možná znát jen jednu osobu) a všechno se změní...
by: http://www.keepcalm-o-matic.co.uk/p/good-bye-my-friend-i-will-never-forget-you/



Víte, vždycky jsem si představovala, jaká to bude až já budu v devítce. Až budu patřit k těm nejstarším lidem na škole a mladší ročníky k nám budou mít úctu, tak jako my jsme měli úctu ke starším ročníkům. Jenže, ono tomu tak není. Druháček nemá problém mě poslat někam daleko a nikdo k nám úctu nemá. Pamatuju si, že ještě před 2 lety jsem se těšila, že odejdu ze školy. Ještě nedávno jsem se těšila, protože náš kolektiv ve třídě není nijak slavný, ale když jsem psala proslov na zakončení devítky, tak jsem si vybavila všechny ty průsery, který jsme za těch 9 let udělali. Vybavilo se mi to, jak jsme jednu dobu všichni táhli za jeden provaz a i to, že jsme pospolu drželi, i když jsme byli sebevíc rozhádaní. Vybavili se mi školní výlety a tu zábavu na nich. Došlo mi, jak mi budou všichni chybět.
By: http://ahdimages.com/goodbye-my-friend/goodbye-my-friend-7/

Kdybych řekla, že mi nikdo nebude chybět, tak bych lhala. Hodně lidí znám už od školky a bude těžké je po 11 letech nevidět ve třídě se mnou. Bude těžký pro mě se s nimi nevídat. Jasně...vím, že takhle to mají všichni, ale přeci jenom... I když jsem na začátku článku psala, že jsme nikdy nebyli moc nejlepší kolektiv a ani ne moc slavný kolektiv, tak jsme jeden z posledních kolektivů ve škole.
By: http://pixshark.com/good-bye-friends-images.htm
Jednu věc můžu říct popravdě. Všichni mi budou neskutečně chybět a nikdy na někoho z nich nezapomenu. Doufám, že se s hodně z nich budu bavit i nadále, protože to, že jdeme každý na jinou školu neznamená, že se nemůžeme vídat. Ok. Co si budeme nalhávat. Článek jsem napsala úplně jinak, než jsme chtěla. Možná, že je to srdcem? Zase tady bulím, jak malá želva. Ale proč? Vždyť stejně pár z nich uvidím. Přeci aspoň malou část neztratím...tedy aspoň doufám. Možná, že mám strach z toho co bude. Ten strach asi ani není na místě, nebo je?
11

11 komentářů:

  1. Vůbec se netěším, až budu v devítce. Je hrozný, jak to utíká :(
    Přeju ti, aby jsi ve škole zapadla a určitě zapadneš! :-)
    Já v naší třídě nemám extra dobrý kolektiv a víc si rozumím s druhou třídou. Docela mě to mrzí, ale nemůžu říct, že bych svoji třídu neměla ráda. Jen si se všemi tak nerozumím, více si rozumím s druhou třídou.
    Fotky článek pěkně doplnily.

    OdpovědětVymazat
  2. ~Čaué~
    Já spíš mívala období, kdy se mi ze školy ani moc nechtělo. Teď už jsem ale vyčerpaná. Ale doma být taky nechci ... Nebo já vlastně nevím :(
    Mě se v devítce opouštěla základka docela těžko. Brečela jsem. Ale pak mi to přestalo chybět. Uvízlo mi v paměti dost ne moc hezkých věcí. Poznala jsem nové super lidi. Ale teď se mi zase stýská. Ale mé přítomné spolužačky atd. jsou moji andílci :3
    Některé bývalé spolužáky vídám, ale některé ani moc ne. Když kolem nich projdu některé z nich skoro už ani nepoznám...docela smutné, že? Ale vzpomínám na ně všechny hlavně v dobrém :3
    Tak to všechno nějak zvládni :)

    OdpovědětVymazat
  3. Já teď jdu z prváku opět do prváku,na jinou školu,protože mi pozdě došlo že chci umělecké zaměření :D co se týče odchodu cítím takovou lhostejnost,až je mi to blbý.naše třída neni ideální kolektiv (co kecám je to strašný) a upřímně jsem ráda že půjdu jinam,i když jsem introvert co se neumí jen tak začlenit. ale věř že se nemusíš ničeho bát,už jsem zažila přestup ze základky na 8letý gympl a během cca 3 dní to bylo v pohodě,hlavně jestli taky budete mít adapťák(jakože asi určitě jo)

    OdpovědětVymazat
  4. To bude v pohodě :) Časem tě ten smutek přejde, hlavně když si získáš s nástupem na novou školu nové kamarády. Já jsem tohle měla v pátý třídě. Možná by těch pět roků nebylo normálně zase tolik horký, ale měli jsme úžasný kolektiv, prakticky takový, jako je vídán ve filmech, občas tam byly hádky, rvačky :D Ale byla to vážně skvělá třída a doteď je mi líto, že jsme spolu nemohli pokračovat.
    Teď mám zase na pár let vystaráno a jediné, co budu muset podstoupit ve kvartě (devítce), bude vyřazování pár lidí z mého života kvůli přestoupení na jinou školu. I když mám ten pocit, že u nás ve třídě většina lidí zůstane.
    Nicméně jeden oktaván nám na čarodějnicích říkal, že i on brečel. Po všech těch osmi letech už se přeci jenom vytvoří vztah i s lidmi, se kterými se skoro nebavíš. Ale pokud máš mezi nimi obzvlášť dobré přátele, pak je to teprve síla. Ale tady platí to stejně: Nejdřív je sraz každý měsíc, pak jednou za rok, nakonec jednou za pět nebo deset let. Každý si najde svou rodinu, práci a nové přátele :) To je takový koloběh přátel.

    OdpovědětVymazat
  5. Přechod na střední se hrozně dramatizuje, těš se, bude to lepší než teď :) A takoví ti zlí lidé jsou stejně všude, si nevybereš...:D

    OdpovědětVymazat
  6. Já na tebe taky ne Kátí :*

    OdpovědětVymazat
  7. Taky jsem se hrozně bála toho, jaký to bude na střední, že přijdu někam, kde to neznám, do úplně nového prostředí atd... Ale neměnila bych. Na základku bych už se nikdy nevrátila, neměli jsme moc dobrý kolektiv, taky jsem si říkala - Nikdy na ně nezapomenu, i když jsme se moc nemuseli, přece jen jsme toho spolu hodně prožili atd... a dneska to vidím zase úplně jinak, jsem ráda, že jsem odešla ze základky a jsou lidi, který už nemusím vůbec vídat (za což jsem vážně ráda), lidi, se kterýma se chceš scházet, tak se s nima scházet budeš, ale jsou i lidi, které fakt už neuvidíš a nebude tě to vůbec mrzet. Můžu upřímně říct, že se s některýma lidma ze základky začínám bavit až teď 2-3 roky po základce a že jsem toho s nima nezažila tolik, jako s lidma na střední... ;) nemáš se vůbec čeho bát, ale vím, že nemá cenu ti to říkat, já bych to taky nikomu nevěřila, prostě si tím každý musí projít sám... :)
    snad to dává aspoň trochu smysl :D píšu to pozdě v noci/brzo rána... :D

    OdpovědětVymazat
  8. Vím jak se cítíš, mám to taky tak, ale určitě to bude fajn :) Teda snad..

    OdpovědětVymazat
  9. Chápu tě, před třemi lety jsem prožívala totéž. Ale můžu ti říct, že přijde nová kola, nové lidi, nové povinnosti. A nezbude ti nic jiného, než se přizpůsobit a spřátelit se s novými lidmi. A uvidíš, že si najednou na starou třídu skoro nevzpomeneš... Hlavu vzhůru - Těš se na to nové, co tě čeká :-)

    OdpovědětVymazat
  10. To zvladnes, zvladl to kazdy. Take me ceka v zari zase nova skola, prostredi, spoluzaci.. ale hrozne se tesim

    OdpovědětVymazat
  11. Takhle jsem to přesně měla minulý rok, a nikdy bych nevěřila, že za rok budu svojí novou třídu milovat víc než tu starou, která mi teď ani nechybí. Někteří šli na stejnou školu a zbytek, se kterými jsem se bavila, se vídám. Aspoň mám pokoj od některých exemplářů -.- ...

    OdpovědětVymazat